Agenturní zaměstnání v praxi rozlišuje dvě formy: zatímco personální agentury slouží k vyhledání uchazečů pro jejich následné uzavření pracovní smlouvy s klientem, v rámci pracovní agentury dochází k uzavření smlouvy mezi ní a uchazeči.
Pracovní agentura přímo zaměstnává uchazeče o zaměstnání, kteří práci vykonávají u firem (uživatelů), kam jsou na určitou dobu přiděleni. Mezi firmou, kde uchazeč vykonává práci a uchazečem není uzavřena pracovní smlouva ani dohoda. Činnost, kterou pracovní agentura vykonává, nazýváme agenturním zaměstnáváním. Agenturní zaměstnávání je tedy dočasné přidělení zaměstnance agentury do jiné firmy.
Agenturní zaměstnávání je unikátní formou, která doplňuje základní pracovní poměr a dohody o pracích konaných mimo něj. Zjednodušeně lze říci, že agenturní zaměstnávání je pronájmem pracovní síly, pře kterém vzniká trojstranný vztah: agentura práce – zaměstnanec – uživatel.
Agentura práce může provozovat svoji činnost pouze na základě přiděleného povolení ke zprostředkování zaměstnání dle § 60 odst. 1, zákona o zaměstnanosti, které uděluje Generální ředitelství Úřadu práce České republiky.
Agentura JobInn je základě tohoto přiděleného povolení na dobu neurčitou oprávněna ke:
Každá agentura práce zprostředkovávající zaměstnání ve formě agenturního zaměstnání je povinna se pojistit pro případ úpadku. Prostřednictvím tohoto pojištění vzniká agenturnímu zaměstnanci právo na náhradu mzdy, která mu z důvodu úpadku agentury nebyla vyplacena.
Agentura JobInn má toto pojištění dle zákonných norem sjednáno ve výši trojnásobku průměrného čistého výdělku všech jejich zaměstnanců, které přiděluje, nebo v budoucnu přidělovat bude.
Agenturním zaměstnancem může být jakákoliv fyzická osoba starší 15 let, která je dle § 6 zákoníku práce způsobilá mít práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích, je způsobilá k právním úkonům a má dokončenou povinnou školní docházku. V případě nedokončené povinné školní docházky je možné takovou fyzickou osobu zaměstnat po dovršení 18 let věku.
Zaměstnanec uzavírá pracovněprávní vztah s agenturou práce, ale práci vykonává pod dohledem a dle pokynů uživatele. Zaměstnanec je tedy u agentury zaměstnán za účelem dočasného přidělení.
Uživatelem rozumíme fyzickou či právnickou osobu, která najímá zaměstnance agentury práce, aby pro ni prováděla činnost, kterou mu přidělí. Uživatel tedy přiděluje agenturnímu zaměstnanci práci, kontroluje její plnění a přitom není jeho zaměstnavatelem.
Pojem "uživatel" definuje jak zákoník práce a zákon o zaměstnanosti, tak mezinárodní Úmluva.
Agenturu práce chápeme jako zaměstnavatele (fyzickou nebo právnickou osobu) nezávislého na veřejných orgánech, který na základě povolení vykonává zprostředkování zaměstnání v souladu s podmínkami stanovenými zákoníkem práce.
Mezi agenturou práce a zaměstnancem vzniká pracovněprávní vztah podpisem pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti. Další písemností figurující ve vztahu agentury práce a zaměstnance je tzv. písemný pokyn, jedná se o jednostranný právní úkon agentury vůči zaměstnanci.
V rámci tohoto pracovněprávního vztahu se agentura zavazuje zajistit zaměstnanci práci u uživatele a zaměstnanec se zavazuje vykonávat práci, na kterou byl předělen, dle pokynů uživatele.
Agentura práce tedy může se zaměstnancem uzavřít dohodu o pracovní činnosti, jejíž základní náležitosti jsou upraveny zákoníkem práce. Kromě těchto náležitostí by měly tyto písemnosti obsahovat závazky, které jsou specifické pro agenturní zaměstnávání. Jedná se o:
Dle § 34 odst. 1 zákoníku práce musí každá pracovní smlouva, aby byla platná, obsahovat tyto náležitosti:
Dalšími údaji, které by měla pracovní smlouva obsahovat, jsou práva a povinnosti, které z pracovního poměru plynou. Jedná se o informace o mzdě, způsobu vyplácení, termínu vyplácení, či o výpovědních lhůtách.
Výše zmíněný písemný pokyn, na základě kterého je zaměstnanec uživateli přidělen má rovněž své povinné náležitosti, vymezené v § 309 odst. 2 zákoníku práce:
Ve vztahu zaměstnance a uživatele žádná smlouva nevzniká. Přesto je ale vztah dvou zmíněných subjektů odvozen od smluvních ujednání, a to od ujednání mezi agenturou práce a zaměstnancem a agenturou práce a uživatelem.
Uživatel po dobu přidělení zaměstnance řídí, organizuje a kontroluje jeho činnost a je povinen mu zajistit příznivé pracovní podmínky a bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Dle § 309 odst. 1 zákoníku práce nesmí uživatel činit žádné právní úkony ve vztahu k zaměstnanci jménem pracovní agentury.
Přidělení zaměstnance končí uplynutím doby, která byla mezi uživatelem a agenturou práce sjednána.
Agentura práce nesmí konkrétního zaměstnance přidělit k výkonu práce témuž uživateli na dobu delší než 12 měsíců po sobě jdoucích. Avšak v případě, že zaměstnanec sám ze své iniciativy o přidělení agenturu požádá, nebo je u uživatele náhradníkem za mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, dané omezení neplatí (§ 309 odst. 6 zákoníku práce).